Nikol Krištofová.
Projekt „Nebuď sám“ vznikl v Ústeckém kraji. Spojuje izolované seniory s dětmi základní školy přes online prostředí. Rozhovor o projektu nám poskytla paní ředitelka ZŠ Ústí nad Labem, Neštěmická – Marie Čápová, která je i jeho zakladatelkou. Kromě projektu “Nebuď sám” je také organizátorkou charitativní akce “Srdce pro zdravotníky”.
Kde se zrodila myšlenka na tento projekt, napadlo to přímo Vás paní Čápová?
Nápad na projekt „Nebuď sám“ vznikl ve spolupráci s panem náměstkem primátora Mgr. Tomášem Vlachem, který se mnou hovořil o možnosti pomoci seniorům v DS (pozn. red. domov seniorů) a také možnosti podpory internetového připojení ze strany města, následně se začal rodit projekt. Nadace Women for women nám darovala 17 notebooků pro naše žáky a za to jim patří obrovské poděkování. Díky zkušenosti se vzdálenou výukou, jsme společně vymysleli projekt, který spojuje izolované seniory v domovech pro seniory s žáky ZŠ pomocí online komunikace. Žáci se od seniorů dozví spoustu věcí a senioři mohou předat své znalosti a dovednosti v živém hovoru.
Mám ve svém týmu velmi profesionální a progresivní učitele, kteří jsou schopni vymýšlet různé aktivity na základě vize, kterou si stanovíme. V tu chvíli se objevilo téma projektu “Nebuď sám”. První spojení proběhlo na téma hudby. Napadla mě aktivita, ve které se mohou využít rytmické nástroje s možnostmi IT aplikací. Vše můžeme sdílet na ploše PC a umožní nám to melodické sjednocení obou skupin žáků i seniorů zapojených do online komunikace. U nás ve škole se využívají velmi často hrací roury – Bobotubes a xylofony. Xylofony jsem zapůjčila do domovů, aby se mohli senioři připojit do hudební výchovy. Senioři a žáci se prostřednictvím sdílené obrazovky propojili v orchestr a hrají na rytmické a hudební nástroje, a tak nám vznikla taková opičí kapela (Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák) a bylo to báječné, všechny to moc bavilo a někteří z nás prověřili i svůj postřeh (Smích)
Vybírali jste si sami domovy pro seniory? Jsou pouze z Ústeckého kraje nebo i jiných částí republiky? A s kolika domovy spolupracujete?
Oslovili jsme všechny domovy pro seniory v Ústí nad Labem, jelikož to byl lokální projekt. Do našeho projektu “Nebuď sám” se zapojily dva domy pro seniory, i s ohledem na to, že ne každý senior se může kvůli zdravotnímu stavu připojit.
Do jakých předmětů se mohou senioři zapojit, jedná se pouze o hudební výchovu a výtvarku nebo i jiné předměty?
Ještě se mohou senioři zapojit do pracovních činností. Když se jedná o hudební výchovu a senior je aktivním hráčem na nějaký hudební nástroj, tak se může k žákům ZŠ připojit. V rámci výtvarky jsou to většinou výrobky, které mohou senioři použít a tvořit z domovů. V rámci pracovní výchovy je to vlastně to samé. Vycházíme z toho, aby materiál, který je na danou aktivitu v danou hodinu potřeba byl v domovech dostupný. Myslíme i na kyberbezpečnost žáků základní školy, proto jsme zapojili právě domovy pro seniory. Zaměstnanci domovů klienty znají, takže je náš projekt bezpečný.
Mohou si senioři sami vybrat, do kterého předmětu se zapojí? Ano, mohou. Mají plán, kde jsou přesně popsané týdny a co se v nich bude dělat. Máme zajímavou zkušenost, že senioři chtějí být v každé aktivitě. Dokonce nám říkají, že by bylo pro ně ideální chodit do vyučovacích hodin celý týden. Hodiny pro seniory máme každý čtvrtek, jsou zapojení všichni bez ohledu na to, o jakou aktivitu se konkrétně jedná. Hodiny je moc baví a zpestří si tak svůj čas.
Do kterých ročníků se mohou senioři připojit? Jedná se pouze o základní nebo i střední školy?
Zatím se mohou připojovat jen do prvních a druhých ročníků ZŠ, které byly v době vzniku projektu v prezenční výuce. I z hlediska organizace to bylo jednodušší než nyní, kdy se učitel, žáci i senioři připojují každý ze svého domova. Myslím si, že by bylo krásné, kdyby se do projektu zapojili i středoškoláci. Třída by musela vymyslet nějakou aktivitu a oslovit seniory.
Je do tohoto projektu zapojen například celý domov pro seniory nebo se mohli zapojit jen ti, co opravdu chtěli?
Bylo to nabídnuto všem. Domluvili jsme se, že až budou všichni očkovaní a budou moci sedět ve společenské místnosti, tak pak s námi bude spojených více seniorů najednou. Zatím, to je tak, že každý senior má notebook a internetové připojení přes modem, které zajistil pan náměstek Vlach a připojují se samostatně ze svých pokojů. Pokoje jsou malé a senioři v současné době nemají s kým promluvit, a právě proto náš projekt dává možnost seniorům s dětmi mluvit a těšit se z jejich aktivit. Máme teď napojených zhruba deset seniorů a jsou ve věkové kategorii 80 – 100 let. Je obdivuhodné, že senioři zvládli v průběhu projektu “Nebuď sám” pracovat s notebookem.
Standardně byli senioři zvyklí na svoje aktivity, zaujala je výuka s dětmi a máte od nich nějakou zpětnou vazbu?
Máme, zpětná vazba je úplně báječná. Aktivizační pracovnice z domovů pro seniory mi pravidelně volají a ptají se, kde pořídit materiál na tvoření, aby byli všichni připravení. Mezi seniory máme jednu paní, která si třídu prvňáčků natolik oblíbila, že se připojuje i na běžnou online výuku, komunikuje s nimi, a dokonce nám umí některé žáky ohodnotit. V podstatě tam paní seniorka funguje jako mezigenerační socializační prvek. Žáky její přítomnost povzbuzuje a jí dělá radost s nimi být v kontaktu.
Pomáhají s online připojením seniorům ošetřovatelky a má každý senior své zařízení?
Seniorům samozřejmě pomáhají aktivizační pracovnice a pečovatelky, které jsou jim při hodinách a u online výuce k dispozici. Senioři pracují ze svých notebooků nebo tabletů, kdyby nastal technický problém, tak mají pomocnou ruku.
Podařilo se nějak posunout projekt v tom směru, že je i pro seniory, co jsou izolovaní doma?
Projekt jsme chtěli v tomto směru posunout, a tak jsme oslovili Radu seniorů, která spolupracuje s několika jednotlivými skupinami poskytujících pomoc v sociálních službách, včetně neziskových organizací. Mnoho seniorů a tělesně postižených je izolovaných doma a strádají kvůli samotě. Proto chceme nabízet projekt dál a budeme rádi, když se k nám připojí i další lidé. Důležitá je pro nás bezpečnost žáků a právě z toho důvodu komunikujeme přes radu seniorů. Máme přes ně už dvě paní z domova, které se zapojují do vaření.
Mohla byste nám ještě říci, jaké další činnosti plánujete?
Zahájili jsme akci Srdce pro zdravotníky a v rámci školy jsme spolu s žáky malovali srdce. Cílem bylo vytvořit 1000 srdcí, a proto se v některých rodinách zapojili do projektu i rodiče a prarodiče. A přestože máme v naší škole hodně rukou, stále to nestačilo. Proto jsem požádala o pomoc další čtyři školy. Žáci s rodiči nám pak srdce odevzdávají do krabice v atriu, aby se udržela bezpečnostní opatření z důvodu onemocnění Covid – 19. Malovaná srdce jsme vyvěsili v dopravním podniku, v autobusech a trolejbusech. Dáváme tím najevo poděkování a podporu, že myslíme na zdravotníky, záchranáře a všechny, kteří pracují pro nás. Posíláme jim tak svá srdce. Právě zdravotníci momentálně potřebují ze společnosti cítit podporu. Na srdcích jsou i vzkazy od dětí a rodin, cestující si tak mohou v dopravním podniku vzkazy přečíst. Zároveň připravujeme i výlep srdcí v nemocnici a poliklinice. S výlepem pomohlo Dobrovolnické Centrum, paní ředitelky Lenky Černé Vonka a Středisko konferenční a marketingové podpory Krajské zdravotní, a.s. pod vedením Ing. Lenky Kocmanové Taussigové.