Nikol Krištofová.
Lidé si od pradávna chtěli ulehčovat práci pomocí počítačů. Již v pravěku se objevovaly první primitivní návrhy na měření, a právě z nich se po mnoha staletích dopracovala technologie až do těch dnešních. Ty se v současnosti používají téměř ke všem různým činnostem.
První primitivní počítadlo se objevilo zhruba před pěti tisíci lety na území Malé Asie. Říkalo se mu abakus podle starohebrejského slova abaq. Šlo v podstatě pouze o tabulku s kaménky na jednoduché počítání. Větší vývoj je možné zaznamenat až v 17. století, kdy Blaise Pascal v roce 1642 vytvořil mechanickou kalkulačku. Byla zhotovena z kovu a pohybovala se pomocí zabudované jehly. Zvládala jednoduché sčítání, odčítání, násobení a dělení.
V roce 1820 pak vytvořil Ch. X. Thomas první sériově vyráběný kalkulátor. Pojmenoval ho arithmometr. Ten byl schopen sčítat a odečítat až osmimístná čísla. Byl hojně využívaný až do 1. světové války a jeho první konkurenti se objevily teprve koncem 19. století.
Ovšem za hlavního vynálezce počítačů se bere až Charles Babbage, který v roce 1833 přišel s prvním vylepšeným návrhem. Ten ještě upravil a v roce 1848 se pustil do výroby počítače, jenž měl už mít paměť i zjednodušený procesor. Nikdy se však nepodařilo ho dodělat, jelikož bylo potřeba mnoho součástek.
Pak již přichází tzv. nultá generace, která využívala relé. Za první počítač z nich se označuje Z1. Vytvořil ho německý inženýr Konrad Zuse. Ten vytvořil přístroj fungující již s dvojkovou soustavou, ale byl často nefunkční a problémový. Známější jsou až další dva. Colossus, který sloužil na rozluštění kódu Enigmy a Mark I., který byl předán Harvardově univerzitě a používalo ho například námořnictvo k vypočítání balistických tabulek.
První generace začala více používat elektronky a relé začínalo ustupovat. Z nich je nejvýznamnější Eniac, ten mezi prvními fungoval na podobném principu jako dnešní počítače. Z něho byl později inspirován počítač Maniac, jenž posloužil k vývoji jaderné bomby.
Druhá generace je charakterizována tranzistory a také jako počátek operačních systémů a prvních programovacích jazyků. Jedním z nich ej i COBOL, který sloužil na výrobu obchodních a databázových aplikací. U třetí generace se objevuje poprvé funkce multitaskingu. Jsou vyráběny minipočítače a mikropočítače.
Čtvrtá a prozatím poslední generace se definuje od roku 1981. Je charakteristická mikroprocesory, grafickými a zvukovými kartami, které si mohou sami uživatelé vybrat a přidat na základní desku. Zmenšila se velikost počítačů a cena je mnohem přijatelnější i pro střední třídu.
Budoucnost je zatím v tomto směru nejistá. Již delší dobu probíhají pokusy s kvantovými počítači, ale zda budou v budoucno stejně rozšířené jako současné, to je pro nás prozatím neznámé.