Tereza Dohnalová.
Už od jara roku 2019 se Hongkong plní demonstracemi a situace se vyostřuje. Objevuje se mnoho dezinformací a sociální sítě doslova praskají ve švech při počtu sdílených příspěvků týkajících se policejních zásahů a nových zpráv ohledně dalších změn v dřívější britské kolonii.
Počátky těchto nepokojů můžeme hledat za návrhem zákona, který by umožnil vydávání podezřelých osob do pevninské Číny, Tchaj-wanu i do oblasti Macao. Podle podporovatelů tohoto zákona se jedná o zásadní změnu, která pomůže tomu, aby se z Hongkongu nestalo útočiště pro zločince. Naopak prodemokratičtí kritici varují před narušením právní nezávislosti tohoto regionu. Lidé takto vydáni do Číny by mohli podle demonstrantů čelit nepravdivým obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům. Poukazují i na hrozbu mučení.
Demonstranti mají nyní dva hlavní požadavky: úplné stažení návrhu zákona na vydávání stíhaných lidí do pevninské Číny a vytvoření nezávislé komise, která by vyšetřila policejní násilí při dřívějších protestech. Tuto středu 4. 9. 2019 také správkyně Hongkongu oznámila, že návrh zákona definitivně stáhla. V tento moment však není jasné, zda se tímto demonstrace ukončí. Jelikož demonstrace postupně přerostly v požadavky na obecnější demokratické reformy.
Nynější situace v Hongkongu je také rájem pro dezinformace. Když odpůrci demonstrantů v bílých tričkách napadli ve stanici metra Yuen Long všechny cestující, kteří vystupovali z vlaku a záchranáři hlásili až 45 zraněných včetně jedné těhotné ženy, která měla údajně bránit svého manžela. Tak se okamžitě objevilo mnoho falešných a nepotvrzených zpráv. Natočený incident pak posloužil jako ideální spouštěč pro mnoho různých teorií, které se začaly šířit mezi širokou veřejností. Mnoho z nich uvádělo, že žena potratila. Kvůli tomu vzrostly výtky namířené proti policistům, kteří dorazili až 40 minut po začátku útoku. Lidé je vinili za to, že nedokázali ochránit protestující, kteří se vraceli z demonstrace.
Objevují se tady také konspirační teorie o útoku čínské armády nebo nasazení tajných agentů CIA. Všechna tato tvrzení jsou samozřejmě založena na pochybných důkazech. Ovšem vyvrácení teorie o zapojení USA do protestů nepomohlo ani tvrzení mluvčí čínské ministryně zahraničí Hua Chunyingové. „Jak všichni víme, demonstrace jsou nějakým způsobem dílo Američanů.“ Peking však nemá o účasti USA na demonstracích žádné věrohodné informace.
Někteří uživatelé sociálních médií však potvrzená fakta nepotřebují a tak dochází k šíření celkové krize. Jak však vysvětluje profesor žurnalistiky z Hongkongské univerzity Masato Kajimoto: „Všichni máme vrozenou tendenci věřit tomu, čemu věřit chceme, a odmítat to, čemu věřit nechceme. A to bez podložených údajů o tom, kde je pravda.“
Další série demonstrací je plánována na tento víkend, tedy již od pátku 13. 9. 2019. Protesty chtějí tentokrát prodemokratičtí aktivisté spojit s oslavami tradičního čínského Svátku středu podzimu, jak uvedla agentura Reuters. Protestující se také chystají narušit dopravu směřující na mezinárodní letiště a sejít se před britským konzulátem. Hromadný pochod centrem Hongkongu, plánovaný na neděli ale policie zakázala.
Abychom pochopili nynější situaci je také důležité ohlédnout se do historie. Hongkong je totiž tzv. Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky. Rozkládá se na několika ostrovech a poloostrovech a jeho hlavním městem je Victoria. Byl britskou kolonií až do roku 1984, kdy došlo k podepsání čínsko-britské deklarace a Hongkong opět začal spadat pod Čínu. Zůstala mu však částečná autonomie. Občané Hongkongu si tuto poloautonomii chtějí zachovat a demonstrace probíhají dále proto, že nechtějí dopustit, aby se něco takového opakovalo a chtějí zajistit lepší budoucnost, tomuto dříve, tak přívětivému regionu.
(fotografie: Sam Tsang)