Nikol Krištofová.
Dnešní díl série o Vesmíru bude zaměřený na člověka ve vesmíru. Lidé začali zkoumat hvězdy a galaxie již mnoho staletí zpět, ale teprve ve 20. století došlo k největším objevům a i k cestám mimo naší Zemi. Jak řekl Neil Armstrong: „Malý krok pro člověka, velký krok pro lidstvo“.
Vesmír fascinoval lidstvo již dávno před naším letopočtem. První takové důkazy pochází již zhruba z let 3000 před naším letopočtem z Babylonie. Tehdější obyvatelé stanovili třeba 29 denní oběh Měsíce nebo východy a západy Slunce. V roce 280 př.n.l. astronom Aristarchos dokonce vyslovil myšlenku, že Země obíhá kolem Slunce. Po přelomu letopočtu to bylo s astronomií náročnější, jelikož náboženství některé věci nařizovalo a naopak zakazovalo. Například Země měla být středem vesmíru a Slunce obíhat kolem ní, ne naopak. Teprve mnohem později se tyto názory zlepšily. Například Galileo Galilei byl prvním, kdo zkoumal povrch Měsíce a Slunce pomocí dalekohledu. Také jako první objevil měsíce obíhající Jupiter.
V polovině 20. století se začal odehrávat souboj mezi dvěma tehdejšími velmocemi, Ruskem (Sovětský svaz) a USA, o to, kdo dříve ovládne vesmír. Dne 4. října 1957 byla vypuštěna první družice Sputnik I. O měsíc později byla do vesmíru v družici Sputnik II poslána fenka Lajka. Kvůli stresu a tlaku při startu družice ale pravděpodobně zemřela již cestou na oběžnou dráhu. Teprve 31. ledna 1958 se podařilo USA úspěšně vyslat jejich družici Explorer. O půl roku později, 1. října 1958, byl založen úřad NASA. V roce 1959 se podařilo Sovětskému svazu poslat družici k Měsíci a i vyfotografovat jeho odvrácenou stranu. V roce 1961 se do vesmíru vydal první člověk a to konkrétně Jurij Gagarin v lodi Vostok. V roce 1969 se podaří USA přistát s Apollo 11 na Měsíci. Neil Armstrong a Edwin Aldrin šli na povrch, Michael Collins je zajišťoval z oběžné dráhy. V roce 1978 se do kosmu vydal i první nesovětský a neamerický astronaut, tím byl československý pilot Vladimír Remek v lodi Sojuz-28.
Po dosažení Měsíce se začalo objevování vesmíru zaměřovat na vzdálenější objekty. V roce 1972 byla vyslána družice Pioneer-10, která je předurčená letět ke hvězdě Aldebaran a nese poselství lidstva. Poslední kontakt s ní byl v roce 2003 a touto dobou už by měla být na okraji Sluneční soustavy. V roce 1990 je na oběžnou dráhu vypuštěn Hubbleův teleskop, o osm let později vzniká Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Po přelomu tisíciletí se pozornost obrací k planetě Mars. V roce 2004 jsou na její povrch poslány vozítka Spirit a Opportunity. V současné době se plánuje i let astronautů na Mars a také se opětovně vrátit na Měsíc.
V další a zároveň poslední části série o Vesmíru se zaměříme na možný mimozemský život. Kde se může nacházet a jaké jsou podmínky jeho vzniku.