Nikol Krištofová.
Vesmír tu byl před námi, je s námi a bude i mnoho milionů let po nás. Jeho celkové stáří se odhaduje na 13,7 miliardy let, jde však pouze o vědecký odhad. A jelikož se jedná o jednu z nejméně prozkoumaných oblastí, vždy bude přitahovat pozornost.
Vesmír je čtyřrozměrný prostor a nám se zdá i nekonečný. Nekonečný je však pouze zdánlivě, každý den se více a více rozpíná a proto my, jako lidé, nikdy nezahlédneme jeho konec. Z našeho pohledu je tedy nekonečný. Je čtyřrozměrný, kdy čtvrtým rozměrem je čas. Ten je narozdíl od osy x,y a z zvláštní tím, že se v něm dá pohybovat pouze směrem vpřed, nikoli naopak. Celý tento čtyřrozměrný prostor se nazývá Časoprostor. Větší a hmotnější objekty tento časoprostor zakřivují a upravují, například naše Země nebo Slunce to dělají.
Jak vlastně víme, že tyto hmotné objekty časoprostor zakřivují? Vycházíme pouze z teoretických znalostí, konkrétně z Einsteinovy obecné teorie relativity. Ta byla stvořena Einsteinem, aby pomocí ní bylo možné spojit Newtonův zákon (nejrychlejší je vysílání signálů) a Einsteinův postulát (nejrychlejší je světlo). Zajímavostí je i speciální teorie relativity. Její význam je vidět například na paradoxu dvojčat. Když jeden ze sourozenců, dvojčat, odcestuje do vesmíru a bude tam cestovat světelnou rychlostí, po návratu na zem jeho pozemský sourozenec bude starší než cestovatel.
