Amálka Novotná
Rozhlédli jste se někdy po svém domově a zamysleli jste se, jestli všechny ty věci, které kolem sebe vidíte vlastně potřebujete? Kdy jste je naposled použili a nezabírají vám jen prostor? Odpovědi právě na tyto otázky se snaží řešit minimalismus. Zastánci tohoto antikonzumního hnutí se pokouší lidem ukázat, že majetek není v celém životě to nejdůležitější a že redukce jeho množství se pozitivně ukazuje ve všech sférách života. Ovlivňuje jak zdraví lidí jako jednotlivců, tak i celé naší planety.
V dnešní době, kdy si život nedokážeme představit bez množství věcí, které doma máme, nás ještě prodejci lákají, abychom si koupili jejich nové produkty. Fakt, že toho nyní vlastníme mnohem víc, než si kdy běžný člověk například ve středověku mohl představit, je dán hlavně tím, že v minulosti většina lidí neměla peníze na to si kupovat hromady věcí. Toho mála, co měli si tedy byli zvyklí víc vážit a déle jim to vydrželo. My teď máme ale vše levné a může si to tedy dovolit téměř každý. V nakupování nás ještě k tomu velmi podporují reklamy. Průměrný člověk se denně setká s přibližně 5000 reklamními sděleními.
Abychom se mohli oprostit od konzumního světa, který nás obklopuje, je důležité si uvědomit, že hmotný majetek nám nijak nepřidává na kvalitě života. Právě naopak. Nakupování nám sice může udělat radost, toto štěstí je ale krátkodobé a tudíž se rychle vytratí. Z mnoha studií je ale zřejmé, že to, co nás dělá dlouhodobě šťastnými je rodina, přátelé a příjemné zážitky. Hmotné věci, které vlastníme pouze přitahují naši pozornost v zorném poli domova a připomínají nám, co jsme nezvládli, na co nám už nezbyl čas a nabádají nás k nerealistickým předsevzetím, že od příštího dne se vše změní.
Minimalisté se také pokoušejí obrnit proti syndromu FOMO (fear of missing out), tedy v překladu strachu, že mi něco uniká. Lidé, kteří trpí tímto syndromem, jsou neustále na sociálních sítích a internetu. Stále se potřebují dovídat na novinky, které se udály nebo které je čekají, protože mají strach, že jim něco unikne, a tak jsou neustále ve stresu. Zastánci hnutí proto vymysleli JOMO (joy of missing out)- radost z toho, že mi něco uniká. Snaží nepodléhat modernímu zrychlenému světu, kde je bráno za pozitivní, když je člověk neustále zaneprázdněný a stále má něco v plánu.
Minimalismus tedy nesouvisí jen s počtem věcí, které vlastníme, ale především s tím, že si utřídíme myšlenky a uvědomíme si skutečnost, že nemůžeme vše stihnout a akceptovat každou informaci. Musíme si vybrat pouze to, co nás zajímá.
Přeplněné byty na lidi nepůsobí dobře ani po mentální ani po tělesné stránce. Chaos způsobuje uvolňování stresového hormonu kartizolu, který má často na svědomí mrtvici nebo infarkt.
V minimalistických domácnostech lednice a zásuvky nepřekypují starým a nezdravým trvanlivým jídlem, kterého si koupí lidé hromady, aby ho pak měli do zásoby. A tak minimalisté často jedí jídlo, které tak dlouho nevydrží, ale je zdravější (například ovoce a zelenina). To jim pomáhá udržet se v lepší kondici.
U některých minimalistů může časem vzniknout závislost na „nenakupování.“ Cítí, že se musejí zbavit co nejvíce věcí a nesmí si nic koupit. To ale není pravou podstatou minimalismu.
Vůbec jedna ze základních myšlenek minimalismu je být ekologičtější. Minimalismus funguje na principu skromnějšího, pomalejšího a jednoduššího života s méně věcmi. Ke snížení vlastněných věcí se pojí méně nakupování. A když člověk méně nakupuje, znamená to, že méně vyhazuje a tím napomáhá ke snížení množství odpadu a své ekologické stopy.Také si začne dávat pozor, na kvalitu toho, co si koupí, a začne dávat přednost kvalitě před kvantitou. Pokud se tedy člověk stane minimalistou a zbaví se části svého majetku, je nucen si věci půjčovat, opravovat a více si jich bude vážit.
Minimalismus se bude postupem času pravděpodobně stávat nutností hlavně v oblasti informací, které se k nám valí. Nebudeme schopní obsáhnout všechno. Lidé se tedy budou muset naučit věnovat pozornost jen něčemu, co je pro ně důležité, nebo tomu, co je zajímá.