Loading...
Příroda

Temný oblak nad Amazonií

Tereza Dohnalová

Amazonský deštný prales v plamenech. Tak zněly nadpisy zpráv v novinách či internetových webech z posledních týdnů. Amazonský prales se rozprostírá na více než 5 milionech kilometrů čtverečních a z toho je většina v Brazílii. Za poslední měsíc však oheň zachvátil o 83 procent více rozlohy brazilské části než loni.

V Brazílii zuří 72 tisíc požárů, které likvidují amazonský deštný prales. Tamější Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) v zemi od čtvrtka 29.8.2019 identifikoval 9 507 nových požárů, většinu z nich v Amazonii. Závažnost tohoto problému nám také ukazuje skutečnost, kdy se v pondělí 19. 8. 2019 zahalilo Sao Paulo, vzdálené od pralesa 2 700 kilometrů, do tmy a kouř jsme mohli zpozorovat i na snímcích z vesmíru. Tato naléhavá situace se také stala předmětem jednání G7, což je sedm států světa s nejvyspělejší ekonomikou.

Bohužel hlavní příčinou těchto požárů se stali lidé. Ohně totiž využívají tamější zemědělci, aby rozšířili svá pole a pastviny, i když tato praktika je letos kvůli riziku rozšíření plamenů zakázána. Velký problém, který z takovýchto požárů plyne, je především to, že amazonský deštný prales hraje klíčovou roli v pohlcování skleníkových plynů přispívajících ke změnám klimatu. Zdejší stromy také ročně pohltí až dvě miliardy oxidu uhličitého. Ne nadarmo se mu přezdívá „plíce planety“. „Amazonský prales je naprosto zásadní pro vodní systém na celém kontinentu,“ vysvětluje pro CNN, což je americká televizní stanice, Rosana Villarová, zástupkyně mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. „Pokud vykácíme les, na jihu země pak třeba několik let vůbec nezaprší.“K nárůstu počtu požárů však přispělo i sucho a klimatické změny.

Dalším důležitým faktorem se stává politika. Brazilský prezident Jair Bolsonaro je mimo jiné známý tím, že upřednostňuje ekonomické zájmy před těmi ekologickými. Bolsonaro nedávno označil za nepravdivé alarmující údaje o odlesňování Amazonie a chystá se legalizovat těžbu nerostů v domorodých rezervacích v Amazonii. Na druhé straně tu také máme francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který nedávno navrhl, aby byl pralesu přidělen „mezinárodní status“, což Bolsonaro hodnotil jako ohrožení brazilské vlády. Několik politiků to také označilo za světovou krizi. 

Neposledním důležitým faktorem je určitě skutečnost, že Brazílie je stále největším světovým vývozcem hovězího masa. Tvoří téměř 20 procent celosvětové nabídky. A chov hovězího se také velmi značně podepsal na zmenšování pralesa. Někteří evropští politici proto navrhují bojkotovat brazilské hovězí. Většina masa však z Brazílie putuje do Asie, a to především do Číny.

(autor obrázku: Mario Tama – Getty images)